Byt v Los Angeles

+sleduje tubičku prášků v jeho ruce a na chvilku se zamračí+ Nepotřebuju nějaký prášky. +zamumlá, ale moc dobře vidí, že na tom není dobře, stejně jako ona, jenže on to nedává tolik najevo+ Pojď sem. +vyzve ho, ale nečeká, až se pohne, nadzvedne se na rukách, trošku jí bodne v podbřišku, ale snaží se nedat nic znát a přisune se k němu blíž. Provlíkne mu ruku pod paží kolem pasu a políbí na čelo, vlastně poslední dobou se nevydá dál jak k polibku+ Tak se do toho pustíme. +navrhne a natáhne se pro talíř se slaninou+

°podívá se na talíř° Dělal jsem co se dalo °zamumlá zaraženě. Nemá mluvnou náladu, je hodně smutný a všechno, včetně srdce ho bolí° Prý máš zdravě jíst a brát tohle °zaklepe tubičkou přášků° Nemáš se rozčilovat a všechny ty ostatní kecy kolem °zase lahvičku odloží°

+po delší době spí klidně a dokonce se jí i nic nezdá, najednou se jí do snu vkrade divné zemětřesení, ze spánku se zamračí a něco zamumlá, ale nakonec pomalu otevře oči, musí několikrát zamrkat, aby zaostřila+ Co se... +zamračí se a začichá+ Slanina? +pousměje se, zývne a vytáhne se pomalu do sedu+ Dobré ráno. +popřeje mu dodatečně+

°Ráno se probudí, kupodivu je to opravdu ráno. Někdy kolem půl deváté. Vymotá se z peřin tak opatrně aby Neferet neprobudil a vydá se do kuchyně. Na kuchtění moc není, takže za půl hodiny se vrátí s tácem na kterém je osmažené slanina a cosi co je míchanice z vajec s kusy rudé papriky. A sklenice džusu vedle které jsou tablety vytamínů° Lásko °položí to na volou část postele a přisedne. Mírně Neferet zatřese, aby ji probudil°

+roztřeseně se nadechne, jak se snaží uklidnit, jen bez slova kýve trochu zoufale hlavou+ Dobře. +špitne, pevně ho obejme, stulí se u něj ještě víc, vlastně co nejvíc to jde+ Miluju tě. +zašeptá a po chvíli usne poněkud neklidným spánkem+

°Obejme ji kolem těla, přitiskne si ji ksobě a jemně koulíbá° To neni tvoje vina lásko °šeptá jí do ucha° Nedalo se tomu zabránit. Prostě se to někdy stane. Doktor říkal že má velkou šanci se uzdravit °líbne jí do vlasů° Teď se vyspi lásko a já tě zaním zejtra vezmu°slíbí jí

Protože.... +přetočí se k němu a přitulí se mu k boku, hlavu schovávajíc pod jeho rukou+ ... protože jsem ho neuchránila. Měla jsem mu zajistit bezpečí. A ... a... a... +zavzlyká+ ... já to nedokázala.

Já vim že se hojíš rychle °Zamumlá tiše. Natáhne ruku a přejede jí prsty po čele na tvář a po tváři°Já se nezlobim. Proč bych měl? °nechápe°

+připadá jí to jako věčnost než se vrátí, cítí se odstrčená a nechtěná, když si sice lehne do postele, ale nepřitáhne si jí k sobě, proto se schoulí do klubíčka+ Udržím... já... hojím se rychle. +špitne smutně, co by dala za to, aby dala svojí moc svému chlapci, aby se rychle uzdravil+ Nezlob se prosím..... +špitne stísněným hlasem+

°Přebere si od Neferet malou, její prozbu aby jí vzal k Williamovi ignoruje. potřebuje si rozmyslet co jí říct° Za chvíli jsem zpět °vezme si malou jak se nosí miminka, hezky položenou na obě ruce, aby měla pohodlí a odne se jí. Za delší chvíli se vrátí, musel jí ještě pořádně přikrýt, zapnout hrací přívěsek, chůvičku a naskládat kolem ní hračky tak jak to dělá každý večer. pořád neobvikle mlčenliví si lehne zpátky k Neferet° Vezmu tě zaním zítra, pokud se udržíš na nohou.

Nepřekáží mi. +vyhrkne+ Ale, ale, ale musí se ji tu asi ležet nepohodlně. +řekne, jakou to má se vším souvislost vůbec nikdo asi neví+ Dáš jí do postýlky? +zeptá se a povolí objetí rukou okolo Tary+ Já nechci spát. +zakroutí hlavou+ Chci ho vidět. +hodí po něm smutný naléhavý pohled, asi jí bude muset zopakovat, že jí tam vezme až se pořádně udrží na nohou+

Šššš klid lásko °Pohladí ji po čele° Nevezmu ti ji, jen ji dám spát aby ti nepřekážela °snaží se mluvit konejšivě a klidně. Jak to dělá že nepanikaří je jen otázka toho že je pořád v šoku° Musíš hodně spát lásko. Odpočívat, abys byla silná °myšleno po všech možných stránkách toho slova°

+přikyvuje a při jeho popisu, jak malý William vypadá se začne nekontrovatelně třást, zatne pěsti, aby to dostala pod kontrolu a nejen to, cítí jak se jí pomalu začíná sypat veškerá sebekontrola+ Ne. Neber mi ji. +protestuje, zní to stísněně a vystrašeně, když si Spike přetáhne Taru k sobě má strach a dojem, že jí ji chce vzít, když nedokázala ochránit Williama+

Tady kousek... do všeobecné °zamumlá tiše° Až ti bude líp zavezutě uzaním °pohrává si z malou Tařinou ručičkou. Vzpomíná když ona byla tak malá jako William, vlastně byla větší° Můžeš ho vidět, ale... není to nic moc °řekne smutně° Je takoví hrozně malí, křehký. Vůbec se nehýbe, jen leží a dejchaj za něj přístroje. Ani šáhnout si na něj nemůžeš bez rukavic. Prej má ještě slabou imunitu °přetáhne si Taru ksobě na prsa, aby Neferet netížila°

+bodne jí u srdce, když vidí jak se smutně a unaveně usmívá, chce ho poprosit, aby jí řekl, co všechno zjitil, ale Spike začne mluvit sám, poslouchá ho a její čím dál tím hůř, srdce se jí zase svírá strachema a začne přemáhat pláč, v duchu si opakujíc, že teď musí být silná a že nemůže brečet, ví že všechno je její chyba, při informaci o mozku těžce polkne a obličej se jí protáhne větší snahou boje proti pláči, je schopná jen přikývnout nad další infromací+ Kam... kam ho odvezli. +zeptá se po delší době, přiškrceně, stále se dívajíc někam před sebe na stěnu, není nějak schopná se mu podívat do očí+

°Zvedne hlavu z jejího ramene když se vzbudí. Malino se pousměje, je to takoví smutný a unavený výraz° Ani nevím °šeptá i on aby malou nevzbudil° Snad jen pár minutek °pohladí jí po tváři, sjede dolů a pohladí malou po vláscích° Bude prý vpořádku °dá se bez vyzvání do mluvení° Kdyby ti Willow nepomohla z porodem dopadlo by to prý hůř. Musí zůstat inkubátoru a doktoři doufaj že nemá postižený mozek °zachvěje se, to ho děsí. Nemohl by vychovávat postižené dítě° A je to určitě člověk. neni na něm nic démonickýho.

+spí neklidně, což prozrazují rychle se pohybující zavřené oči, automaticky se ale přitulí blíž ve spikeově náručí, probudí jí zvláštní pocit, jako by se něco změnilo, něčí přítomnost, pomalu otevře oči a natočí hlavu na stranu, téměř neznatelně se pousměje, když uvidí Spikea+ Jak dlouho jsi tady? +zašeptá potichoučku, nechce malo vzbudit, která sice začíná být těžká, ale Nef jí nechce sundavat vedle+

°Zastaví se ve dveřích. Tiše tam stojí, pozorujíc spící Neferet a Taru. Přejde k nim, vklouzne do postele a obě je obejme°

+usměje se na malou, když jí setře slzy a líbne jí na tvářičku+ Když to říkáš. +řekne trošku z vesela doufajíc, že Tara využívá svého daru, hladí jí jemně po vláskách a sem tam jí líbne na temeno, zdá se jí, že malá usnula takže nakloní hlavu trošku na stranu, aby se ujistila, že opravdu spí, když zjistí, že jo, přetáhne přes ně deku, aby jim nebyla zima, opatrně si podloží líp záda, takže je v takovym pololehu a po chvilce usne taky+

°Nechápe proč máma brečí, ale setře jí slzy a obejme jí kolem krku° Mimi přijde °řekne přesvědčeným hláskem. Dá mámě pusu a stulí se jí na prsou jakoby ke spánku. Což taky za chvilinku udělá. Usne°