Byt v Los Angeles

Ty já mám pořád °odvětí chladně, myslela-li si že ho tím rozhodí, tak se zmílila° Nejčastěji se mi zdá otom jak hořím a o peklu °stále jí sleduje pohledem jak zhasíná a jak si zalézá do postele. Sám si lehne na zem, ne na polštář, ten si vezme do náručí taka by ho mělu nosu° Očem se ti zdálo?

+nejřív má chuť mu jednu vrazit, ale když to vezme kolem a kolem, tak si za to může sama+ Tak to máš štěstí, já měla jen noční můry. +zašklebí se na něj, aby aspon trochu zakryla fakt, že její tělo reagovalo na jeho slova, tak jako dřív, položí hodinky na stoleček, rozsvítí lampičku a zajde si v klidu zhasnout velký světlo, potom si zaleze do postele, sedí si opřená o čelo, deku jenom do pasu+

Ne, vlastně nemůžu, protože je to děsně pěknej zadek °mírně nakloní hlavu na stranu aby měl výhled nejen za zadek, ale i kousek toho druhého taky zajímavého° Zdáli se mi o nich o obou sny °dá se jakéhosi vyprávění tím svím podmanivím od kouření trochu hrubím hlasem° Jak o tvoji roztomilé kočičce °trochu se ušklíbne nad víběrem vlastních slov° tak o tvém těsném zadečku °přeszevšechno co říká se ani nepohne v náznaku že by se jí chtěl dotknout. Stejně jako ona ho provokuje tím že si tu sedí nahá, tak on jí provokuje svími slovi° Zdálo se mi o tvojí vůni, tvojí chuťi a ne nemyslím je krev °olízne si rty°

Můžeš mi přestat očumovat zadek? +zeptá se, když si rozstýlá+ Sem těhotná Spikeu, je jasný, že jsem stloustala a prádlo zbytečně škrtí. +mluví s nim jak s malym+ A taky spim nahá. +řekne a na to si stáhne šaty, natáhne se přes něj do skříně pro ramínko, šaty na ně pověsí a dá je do skříně, rozhodně nepospíchá, možná, by jí mělo rozčilovat, že jí vidí nahou, ale když to tak vezme, zná vlastně její tělo snad nazpaměť, tak je to fuk, posadí se na postel a trošku bojuje s rozepínáním od hodinek, zase zlobí nebo spíš provokuje Spikea+

Halvně aby mě nezakolíkoval ve spánku ° zamručí temně. Poposedne si aby jí poskytl místo k lezení do postele, ale nehodlá se zvednout. Prostě se mu na zemi líbí, má odsuď hezký výhled. studuje znaleckým pohledem její pozadí° Zase si stloustl a přestalas nosit prádlo °dospěje nakonec k těmto zjištěním°

+zjistí, že Marius je už v limpu a malá Tara spí jako když jí do vody hodí, vejde tedy do ložnice a při prvním pohledu je jí jasný, že se Spike válel po posteli, je si jistá, že dneska ustýlala a taky zjistí, že si vzal její polštář a to, že si ustlal mezi její půlkou a skříní je jí taky hned jasný+ Marius už je v limbu, takže si s nim promluvim až ráno. +řekne a dojde k posteli+ A malá spokojeně spí. +pousměje se+ Ráda bych do postele. +upozorní na fakt, že se tam jen tak nedostane, když tam sedí Spike+

°Přes veškerá svá předsevzatí začichá když vejde dovnitř. Skutečně tu nikde necítí Mariuse, možná tu byl jednou dvakrát, ale netráví tu čas. Všude je jen Neferetina a Tařina vůně pod kterou se pořád ještě jemně vznáší jeho vlastní pach. Padne obličejem na postel, mazlí se z přikrývkami, vrní přitom jako kocour a rozválí je jako prase žito. Teprve když si všechno očichá si vybere jeden polštář který voní nejvíc po Neferet, asi spí vic na něm. Hodí si ho na zem u strany postele a sedne si k němu°

+probudí se a lape po dechu, nenávidí tyhle noční můry za poslední půl rok si jich užila víc než dost, zamručí a těžce se posadí, rozhlédne se po setmělé místnosti a mávnutím ruky otevře okno, aby dovnitř mohl čerstvý vzduch, nakonec se zvedne a došourá se ke skříni, obleče si dlouhé šaty, jelikož kalhoty jí jsou už dosti nepohodlné a vydá se do obýváku zjistit, jestli Marius ještě spí+

+položí telefon a odloží ho na stoleček, chvíli přemýšlí nad tím, co se dozvěděla, nakonec z deky sebere dopis, který tam nechala ležet a schová si ho do truhli, je to pro ni připomínka, že na ni Spike myslí, i když si to nechce přiznat, cítí se najednou unavená, až příliš unavená, zaleze si do postele a za chvíli usne, ze spaní sebou trhá a něco šeptá, neni to zrovna dvakrát výživný spánek+

+probudí se, chvíli jen kouká do stropu, nakonec se trochu ztězka posadí a rozhlédne se, vleze z postele, hodí na sebe župan a zajde si pro poštu a po dlouhym váhání pro telefon, vrátí se zpět s krabicí, posadí se na postel a krebici rozbalí a přečte si dopis, nejdřív zbledne, posmutní a nakonec se naštve, jak se opovažuje jí něco takovýho posílat, jak se opovažuje se takhle chovat+ Kdyby si tu byl tak bys to věděl. +zavrčí na jeho otázky týkající se Tary, složí dopis zpět do krabice a anižby zkoumala obsah, uloží ji na dno skříně, někdy později ji nejspíš vyhodí, chvíli pak jen sedí na posteli a přemýšlí, nakonec se natáhne pro telefon a vytočí potřebné číslo, dlouho váhala, jestli tam má zavolat nebo ne, ale třeba to nikdo nevezme+

+vleze si do postele, jelikož jí začala být z ničeho nic zima a taky se musí pořádně prospat, návrat magických sil jí dal dost zabrat, chvíli jen kouká do stropu a naslouchá tichu, než se ponoří do neklidného a bolestivého spánku, ve kterém prožívá všechno znovu a znovu+

+vejde za ní a sleduje její počínání+ Kdo to je? +zeptá se, ale odpovědi se nedočká, Nef je neuvěřitelně rozčilená, jednou jí už takhle viděl a dotyčný na koho byl vztek namířen nedopadl dobře, na nic nečeká a vezme si meč z truhli na kterou ukázala a zamíří za ní+

+vletí do pokoje a okamžitě se začne převlékat, tomu kdo to udělal, rozhodně nezávidí, co udělá ona jemu, obleče si černé kalhoty, korzet, vlasy si zasepne do drdolu, na zápěstí si připevní dýky+ Vím o někom kdo nám řekne, kde je. +odpoví Mariusovi, zatímco, se obouvá do bot s kovovou špičkou a na kontíky si přidělává dýky, obleče si kabát, který když si zapne obepne celou postavu a přes rameno a záda si pověsí meč připomínající katanu, ještě jeden si vezme do ruky+ Vem si co potřebuješ. +ukáže na truhlu, ve které má shované vlastní zbraně+ A jdeme. +na nic nečeká a vyrazí pryč+

+pohled jí padne na postel a v tu chvíli se jí do očí začnou znovu hnát slzy, byla pitomá, kolikrát mu říkala, že to můžou zrušit, ale neviděla, když jí ujišťoval že je vše v pořádku, že to nebyla pravda, pomalu se svleče a připadá si jako ve snách, šaty drží v rukách a nepřítomně na ně kouká, než je nechá vyklouznout na zem a lehne si do postele, aby se ponořila do neklidného a bolestivého spánku+
+druhý den večer se probudí, oči stále zarudlé, rozhlédne se kolem a má, co dělat, aby opět nezačala brečet, je to jako by jí někdo vyrval srdce zaživa a vrátil jí jen půlku, aby mohla přežívat, převleče se a jde si něco zařídit do baru+