Byt v Los Angeles

°Trochu se zamračí nad tím že to Neferet zdá se bolí, ale neříká nic. Tak nějak mu dojde že porod bez bolesti prostě nejde. Prozba aby jí přitáhl stolek ho ani moc nepřekvapí, při jeho síle to není nic co by nezvládl. Jednou rukou drží vaničku a druhou snadno přetáhne stolek před maminku° Už jdu proto °řekne a odejde°

+zvedne hlavu od Tary, když uslyší šplouchání vody a široce se na Spikea usměje+ Willow už odešla? +zeptá se, když si uvědomí, že na stolku měly být její věci+ No super. +usměje se na něj a strčí prsty do vody+ Si skvělej. +pochválí ho, když zjistí, že je voda tak akorát+ No. +zahledí se chvíli na vaničku, chvíli na Taru, není si tak úplně jistá a možná je to i na ní vidět+ Mohl bys prosímtě přinést ještě žínku a ručník? Oboje najdeš pod přebalovacím pultem. +zamyslí se+ Jo a ještě dvě plátěný plíny. Ty jsou taky v pultu a dupačky, ty najdeš ve skříňce. +instruuje ho zatímco přemýšlí, jak umýt malou, opatrně odhrne stranou deku a chce shodit nohy z postele, v tu chvíli jí bodne v bříše, takže znehybní a zhluboka se nadechne než se jí to namáhavě podaří a přetočí se celým tělem jakoby z postele+ Mohl bys prosím? +naznačí jestli by před ní nemohl přesunout noční stolek s vaničkou+

°Vnese dovnitř vaničku plnou vody, tedy plnou sotva z půlky, přesto se mu podaří trochu vyšplíchnout ven. Se svou obviklou nepořádností si toho ani nevšimne. Sojde se svím náhladem k nočnímu stolku, bez ostychu nohou schrne těch pár vací co na něm je a vaničku na nej postaví° Tak. Je tam teploměr! °pochlubí se jaký skvělý vybavení pořídil.° Co teď? °zřejmě očekává že Neferet bude všechno vědět, všechno umět a všechno zvládat°

+po očku sleduje Spikeovo počínání a přemýšlí, co se mu asi honí hlavou+ To zvládnem. +usměje se na něj povzbudivě, když jí oznámí, že jde na to, jakmile zmizí za dveřmi skloní opět hlavu k Taře+ Tak co? +usměje se na ni jako by čekala odpověď+ Táta má pravdu. Budeme tě muset umejt. +kývá na ni jak tak Tara mžourá očkama+ Ale... +zvedne hlavu a podívá se na dveře+ ... jak pozná, že je ta voda vlažná? +dojde jí, že to je jaksi problém+ Tak to jsem na něj zvědavá. +usměje se zase na Taru, chytne jí opatrně za ručičku a hladí jí palcem po malinkých prstíčcích zatímco čeká až se Spike vrátí+

°Trochu vyjeveně na Neferet kouká. Připadá mu že mu chce naznačit aby malou umyl, na což by si netroufl. Ovšem pak se pochlapí, myšleno že se zhluboka nadechne, vydechne a rázně vstane. Nejprve vytáhne ze skříně tílko, které si konečně natáhne. Celé ty hodiny pobýhal po bytě jen tak nahoře bez a teď má dojem že se to pro otce nehodí. Jak se obléká ani si nevšimne že Willowiny věci sami zmizeli, ale možná si všimne Neferet. Teprve když je takhle jakž takž oblečený vyrazí do koupelny° Jdu na to °praví rázně odedveří° William to všechno zvládne °zamumlá si pod vousi jakoby mluvil k neviditelnému kamarádovi a odejde°

+stáhne ruku zpět a opět jí obtočí kolem Tary, mírně se na Spikea usmívá a sleduje jeho počínání, po jeho prohlášení se zasměje+ Jen nevím jak to uděláme. Nejsem si jistá, že se udržím na nohou. +vyjeví své pochybnosti+ Kdyžtak bys zatím mohl připravit ten malej lavor, co je pod přebalovacím pultem. Napustit do něj vlažnou vodu, žínka a zavinovačka je tam taky. A asi by to chtělo na nějakej čas sem přestěhovat postýlku. +přemýšlí nahlas+ A já taky pak budu potřebovat pomoct do vany, ale až se postaráme o malou. +vzeme opatrně Taru za ručičku a usměje se na ni+

°Trochu zakroutí hlavou° Nechci jí ublížit °moc dobře ví jak jsou novorozeněta křehká a jak snadno se dají zabít. Přesto se nakonec přesune blízko k Neferet, vlastně sedí těsně u Tary. Vstáhne ruku a dotkne se konečky prstů Tařiny tvářičky. Sjede po slyzu který jí pořád drží an kůžu° Fuj! °prohlásí° Musíme jí umejt. Viď špindíro? °osloví malou Taru, která si s toho nic nedělá, protože jako každé novorozeně jen stěží vnímá okolí° A tohle tady °koukne dolů°

Will. +kouká na ni jak mizí ve dveřích, ráda by za ní šla, ale má takovej pocit, že by se neudržela na nohou, obrátí proto pozornst zpět k malé v náručí a ke Spikeovi, který si sedl na postel+ Teď by si mohl jít ještě kousek blíž a pak by sis jí mohl pochovat. +navrhne a opatrně k němu natáhne ruku, tak aby jí Tara nevyklouzla z náručí+ Zvládneš to. Pomůžu ti. +řekne konejšivě+

°Otevře pusu když Willow tak rychle vyklízí pole, chce jí zadržet. Není si tak docela jistý vší tou krví okolo a tak by jí chtěl mít poboku. Jenže Willow mu prostě foukne a nechá ho tam samotného° Tara °zopakuje už zase veškerou pozornost upřenou na ženy v postely. Pomalu se přiblíží, až se nakonec posadí na spodní okraj postele. Je to sice blíž krvi, ale dál od těch dvou kterým by mohl ublížit° Tak co teď? °zeptá se docela hloupě a div si krk nevytáhne jak ho natahuje°

°Je z malé Tary naprosto hotová. Nečekala že jí to tak vezme, ale vzalo. Pomůže Neferet se posadit, ale to je vše co ještě dokáže snést, zejména když vidí tak strašně šťastného Spika° Omluvte mě °zašeptá přes knedlík v krku. Rychle doběhne ke dveřím a pak ven, kde doslova vrazí do Angela a anižby se mu omluvila se prosmíkne kolem a zapadne do obýváku°

+usmívá se na Taru ve svém náručí, špičkama prstů jí sem tam přejede po ručičce nebo tvářičce, snažíc si zapamatovat její tvář, zvedne hlavu, když ulyší cvaknutí dveří+ Willow, pomohla bys mi posadit? +poprosí jí+
Spikeu. +široce se na něj usměje+ Představuju ti tvojí dceru Taru. +opatrně stáhne jednu ruku níž, aby Spike dobře viděl na Tařin obličejík+ Je naprosto v pořádku. +ujišťuje ho+ Má oči po tobě. +oznámí mu hrdě+

°Stojí přededveřmi docela dlouho, slyší Neferetino a Willowino broukání na mimino, cítí krev a hlavně docela noví pach který se přidal k těm už známím. K Neferetinu a Willowinu tu přibyl i Tařin. Otevře dveře, vejde dovnitř, zavře je zasebou a zůstane stát u nich. Zhluboka se nadechne, vsaje vzduch do celích plic. Chce si novou vůni malého miminka dobře zapamatovat. Pomalu klouže směrem k posteli. Snad ještě nikdy se nechoval tak upírsky jako teď. Olízne si rty, rptože všechna ta krev, i když není živá z žíli a je cítit podivně, je to pořád krev. Zastaví se asi metr od postele a zůstane tam, krk natažený aby viděl na to malá co má Neferet v náručí a skoro celé to zakrývá rukama° Je... ona... vpořádku? °zeptá se, protže se mu nějak nezdá že nebrečí a tak°

+ještě počká na porod placenty, kouká přitom po Neferet, jaké štěstí zrovna prožívá a je tak nějak zamlklý, pak ji ještě ošetří a nenápadně se vzdálím už tady není potřeba a přemístí se domů, že si ani nevšimnou, že odešel, jak jsou zaujaté miminkem+

+najednou cítí uvolnění, jak z ní Tara vyklouzla a ví, že je nejspíš po všem, zhluboka si oddechne a nadzvedne hlavu, aby viděla na křičící mimino, pustí Willow a opatrně obtočí ruce okolo Tary, kterou jí Severus položil na prsa+ Děkuju. +zašeptá a široce se na Severuse šťastně usměje a opět skloní hlavu k malé, která je najednou klidná a kouká na ni blankytně modrýma očima+ Ta je tak malinká. +vypadnou z ní první šťastný slova a po tvářích jí tečou slzy štěstí+ Taro. +zašeptá a pohladí malou po ručičce+

°Svírá Neferet ruku taky dost pevně, už né jako podporu, ale spíše ze strachu a stresu. Když drží Severus malou v rukou dosloval se jí zatají dech. Je to malé, ošklivé, vlhké, slizké, krvavé a strašně to řve, ale přesto je to to nejkrásnější co kdy viděla. Sleduje jak ho dává Neferet na prsa a okamžitě se rozbrečí° Taro °zašeptá° Bože Taro podívej se na tu malou °jakoby mluvila k někomu kdo je skutečně v místnosti° Je tak nádherné. Stejně jako ty °naklání se nad Neferet a malou holčičkou na jejích prsou. Slyzy jí stékají po tváři v proudech°

+vyhrne si rukávy a zaujatě pracuje mezi jejími stehny a pomáhá na svět dítěti, dává Neferet pokyny, kdy má tlačit a kdy naopak přestat, když se objeví hlavička, chytne za ni a pomůže ramínkám, aby proklouzly ven a najednou drží v ruce novorozeně, kouzlem podváže pupeční šnůru a definitivně oddělí matku od dítěte, pak položí dítě Neferet na hruď, aby si ji jej mohla pochovat+ Máte dceru. Gratuluji +usměje se a tentokrát je ten úsměv jaksi upřímný+

+zorničky se jí rozšíří strachem, když Severus řekne, že je čas, sevře Will ruku ještě pevněji a začne rychle dýchat+ Co? +vyvalí na Will oči ještě víc a zakřičí bolestí, při opravdu silném stahu, podle pokynů začne tlačit a rychle dýchat, pokaždé když zatlačí stiskne Will silně ruku, po tvářích jí stéká pot i slzy bolesti, snaží se být silná, ale rychle jí ubívá sil, doufá, že už to nebude dlouho trvat+

Špatná volba °zamumlá si tiše, když uvidí co to udělalo z Neferetinou magií° Stačilo by kdybys mi dala dvě, tři minuty °vezme ji za ruku, pevně ji sevře, aby Neferet věděla že je tu sní° Klid Nefert klid °klidní ji Willow° Neužeň si hiperventilaci °řekne s obavou když vidí jak to nef z dechem přehání°

+koukne na Willow a v koutcích rtů mu přelétne lehce arogantní úsměv, ale sleduje Nef, jak bude reagovat a vidí náhlou změnu+ Je čas +řekne, zkušeně pozná, že nastává poslední fáze+ Teď budete dělat, co vám řeknu +stoupne si mezi její stehna a pozorně sleduje její... no, řekněme bránu do nového života:)+ Až vám řeknu, tlačte. Do té doby rychle dýchejte +položí jí dlaň na břicho a nechává působit svoji magickou sílu na porodní cesty+

+sleduje Severuse jak se prohrabuje výbavou, překvapeně zamrká a vezme si od něj lektvar, převaluje ho mezi prsty, těká přitom ze Severuse na Willow a zpět+
Promiň Will. +podívá se na ni+ Ale to by trvalo moc dlouho. +najednou vypadá unaveně+ Čert vem magický schopnosti, hlavně ať je Tara v pořádku. +zamumlá, odzátkuje lektvar a zvrhne ho do sebe, chvíli se nic neděje, ale potom ucítí pomalou změnu, jako by se v ní něco uzavíralo, barva jejích očí začíná nabírat zpět zelenou barvu, cítí se trochu zvláštně, ale jediné co po lekvaru zůstalo jsou porodní bolesti+ Áááá sakra. +zanaříká při jedný opravdu silný kontrakci+