Byt v Los Angeles

Ani nevim °pokrčí rameny° Je už to dlouho °znovu jí krátce políbí° Tak se utíkej převlíct, já na sebe jen hodin košili °obejde jí a jde si oblíc do ložnice košli°

+pozorně ho poslouchá a pozoruje, mírně konejšivě se usmívá+ Vážně to bylo tak zlý? +zeptá se hlavu mírně nakloněnou na stranu+ Mnnn. +protáhne spokojeně, když jí políbí a ruce mu obtočí kolem ramen+ Dobře tedy, věřím ti. +uculí se+ Měla bych jít do tý koupelny nebo se tam vůbec nedostanu. +zakroutí mírně boky+

Hele pudlíčku i já se umím hezky voblíc °nakrčí nespokojeně nos° Výrustal sem v dobrý rodině a máma dbala na to abych byl pravej ustrojenej gentleman °trochu se ztratí ve vzpomínkách° Vždycky sem to nesnášel, nerad jsem se pořád strojil, voněl, česal, radši sem jen psal a četl °zarazí se° Byli to skurvený časi, když sem byl člověk. S toho už sem vyrost °něžně se na ni usměje° Ne lásko, ty si můj pudlíček a je mi jedno co děláš °obejme jí a políbí°

+pousměje se nad Tařiným jednáním+ Řekla, že vážně nemusíš. +chce, aby tohle bylo jasný+ A nezlob strejdu. +řekne ještě Taře a líbne ho na čelíčko+ Strojení? +na oko se zhrozí+ To jde ve spojení s tebou? +pobaveně se culí, nejraději by ho objala, ale s tím přichem to moc nejde, takže se o to raději ani nepokusí+ Takže blbečků? +zvedne mírně obočí+ Takže já jsem taky blbeček? +v očích jí hraje veselá jiskřička i když se tváří uraženě+

Ale já pujdu °zahučí nespoikojeně, ale odevzdaně° Pudu dělat všechno co tě potěší i tohle °povzdechne si° Já se taky pujdu trocho oblíct °vstane, vytáhne Taru z židličky a položí ji na zem° Utíkej do svého pokoje °ukáže jí ke dveřím° Doufám že neočekávš nějaký strojení. Nehodlám se oblíknout za ňoumu jen abych zapad mezi partu blbečků co se svíjen v prapodivnejch pozicích na žíněnce a obímaj obrovský míče °co na tom že Neferet je jedna z nich°

°Podpořena máminým skrytým souhlasem, tátovy vytrhne lžičku a rozmázne koláč po celím talíři° Tak °řekne rozolutně. Talíž odstrčí, asi už jíst nechce°

Tak to uvolnění bude muset počkat. Přinejsmenším do tý doby než se vrátím. +potouchle se usměje+ Jestli tě to uklidní, tak tentokrát budu rodit v porodnici. +starostlivě shlédne na svoje břicho+ Taro, zlatíčko, nezlob tatínka. +pohladí jí po vláskách, takže by to mohlo vypadat, že Taru navádí přesně k opaku+ Jak jsem řekla, nemusíš chodit. +usměje se, těžce vstane+ Kurzy začínají za hodinu v nemocnici. +líbne ho na tvář+ Ještě se skočim převlíct, takhle tam jít nemůžu. +zatahá se za jeho košili+

°Mračí se nad jejím vysvětlováním a nad tím že tam měl jít Marius° Tak to uvolněný bychom potřebovali °neodpustí si utrousit jistou poznámku, ale dál to nerozvádí° Doufám že se nebude opakovat to co minule. Bylo to prostě... děsný °maračí se° Nech toho štěně! °napomene Taru co už mu zase chtěka vzít lžíci° Nech se krmit, všude bys tu nesvinila. °podívá se na Neferet° Nevim co bych tam dělala. Nejsem zrovna taťkovitej typ.

Jak jsem řekla, nemusíš mít strach o její stravování. +s pobavením sleduje, jak se Tara se Spikem pere, když chce jíst sama+ Nejde jenom o přebalování a krmení. +zakroutí hlavou+ Provádí se různé cviky, který mi pomůžou se pořádně uvolnit. Pomůžou prý i malýmu, aby přečkal tam kde má celejch devět měsíců. +zamyslí se nad tím, jestli jí v tom náhodou Illsa nekecala, nějak se jí to nezdá, ale nakonec nad tím pokrčí rameny+ Mimo to tenhle porod bude jiný. Nevím přesně jak, ale vím, že něco bude jinak, víc ... +zatváří se trochu nejistě, když nějak neví jak větu dokončit+ Neřekla jsem, že musíš jít se mnou. Byla jsem rozhodnutá tam jít sama. Marius sice navrhoval, že půjde se mnou, ale přemluvila jsem ho aby místo toho pohlídal Taru. +pohladí malou po vláskách+

Nesmí jist jen krev. Myslim že by si na ni mohla zviknout °vezme do ruky vydličku, začne udlubávat kousky a dávat je Tařa. Ta trochu protestuje, che se najíst sama° No tak štěně... nechci abys tu zas nedělala °napomene jí měkce. Na ní se prostě nedokáže doopravdy zlobyt, nikdy° Jaký kurzy? Takoví ty cos na ně minule nešla? Myslíš že ti to teď bude k něčemu? Mimino už přebalovat a krmit umíš a už si i rodila. Tak co bysme tam dělali.

Tak tomu už věřím. +široce, poťouchle se usměje+ Skvěle. +potěšeně se usměje a opět vstane+ Neboj se, ujišťuji tě, že masa sní víc než dost. +usměje se na ně, když vyndá z trouby plech s koláčem, každému kus ukrojí a plech vrátí zpět+ No, zdá se, že oči nejsou to jediné, co zdědila po otci. +řekne s úsměvem, když si sedá, vezme do ruky kousek koláče a nechá Taru, aby si pořádně ukousla, pohled jí zklouzne na hodiny na mikrovlnce+ Abych nezapoměla, dneska jdu na jeden z předporodních kurzů. Illsa tvrdí, že by nám to mohlo prospět. +přejde si rukou po velkém břichu a po očku se na něj podívá, jak bude reagovat+

A taky o tu možnost se tě dotýkat °přizná bez obalu° Dáme si koláč °rozhodne za Taru° Neměla by nějaký maso? Něco v čem je železo, vypadá pořád tak bledě °odhrně Tařa vlásky s tváře° Vypadá skoro jako upír °políbí ji na tvářičku°

+mírně se usmívá, když se jí prohrabuje vlasy+ A to mam věřit tomu, že jde jenom o pohled na mě? +zatváří se jako nevinnost sama, nechá se odvěst k židli a víc jak ochotně se posadí+ Já tipuju, že se rozhodla mámě přidělat další práci. A to mytí židličko. +mírně se zasměje a pohladí malou po vláskách+ Cože ještě? +usměje se nevěřícně+ To ti to nestačilo? +zakroutí hlavou+ A chceš ještě vločky nebo si dáš něco jinýho? Třebááá.... +záhadně protáhne slovo+ ... maminej jablkovej koláč. +navrhne, když si vzpomene, jak Taře naposledy chutnal+

°Věnuje se nesmírně zábavné činosti; rozpatlávání vylitých vloček po židličce. Přestane stím teprve až když jí táta vytáhne a posadí si na klín° Máma ještě °dožaduje se dalšího jídla°

Já si myslím že se tě to netýká, říkali že je to každá miliontá žena. Nebo tak °mávne nad tím rukou, tohle byl je jeden z jeho záblesků intelektu a vzdělanosti který mu nechtěně utekl do éteru° Myslíš že si nechám ujít pohled na to jak si večer leháš a ráno celá rozcuchaná vstáváš? Na to jsem těchle chvil promarnil víc než dost °porhrabuje se jí vlasy° Poď si sednout, ať tě nebolej kotníky °odvede jí kžidli° Co ty tu sedíš potichu jak pěna? Ty plánuješ nějakou rafinovanou nepravost co? °vatáhne Taru z židličky a usadí si jí na klín° Co by dělala z čoklem? Stejně by ho svou silou utahala k smrti.

Hmn. +zvedne mírně koutek úst v menším úsměvu+ Cože? +vypadá docela popleteně+ To snad ne. +zakroutí hlavou+ Takže společný pokoj nebo každý vlastní? +zeptá se, aby měla jasno jaký pokoje má nechat připravit, i když ví co si Spike vybere, takže ho vlastně jenom zlobí s potouchlým úsměvem+ Já nejsem roztomilá. +naproti tomu prohlášení roztomile našpulí rty+ A už vůbec nevypadám chundelatě. +zaškaredí se+ Tak proč pes? +vrátí se k otázce oslovení+ A co když tvoje milovaná dcera bude chtít pejska? +zeptá se+

Nikdo se nechystá umřít pudlíčku, já to věděl jen pár hodin před smrtí že už brzyčko natáhnu brka. A poprvá sem to dokonce nevěděl vůbec °uchechtne se° Jo, to tejden po porodu asi ne. Ale víš že může ženská otěhotně znovu i když už těhotná je? Je to něco s tím že má divnou dělohu, či co. Moc tomu nerozumim, jen jsem to zahlídnul na animalplanets °odstoupí o krok, aby si jí dobře prohlídnul° Roztomilá si, v bílim chodiš a jak si těhotná tak vypadáš i chundelatě °pozvedne obočí°Nesnáším zvířata, páchnou, rozhazují věci a koušou. Zejména psiska.

+roztřese se při jeho tvrdých slovech a sevře kolem něj ruce pevněji+ Nechystám se umřít jako první. +informuje ho+ Ježiši to snad ne. Děkuju, ale dvě děti mi bohatě stačí. +zatváří se trošku polekaně+ Ale jsem si jistá že týden po porodu určitě neotěhotním, ale jestli chceš můžeš dostat vlastní pokoj. +navrhne+ Připadá ti, že jsem roztomilá, chundelatá a bílá? +zatváří se dosti nevěřícně+ A vůbec, netušila jsem, že máš rád psy. +uvědomí si, že se o tom vůbec nikdy nebavili+

Jenže musíš být. Kvůli dětem °řekne tvrdým hlasem° Já bych taky žil kvůli nim dál kdybych o tebe přišel °slíbí jí naprosto vážně° Já bych na to zas tak nespoléhal lásko °tváří se nedůvěřivě° Ještě v mojí době měla chudina děcek jak máku. Jedno kojila a už byla zase těhotná. Vážně děs, nedovedl bych si představit že mám třeba osum devět štňat °kroutí nevěřícně hlavou° Neříkám ti pudle, ale pudlíčku. Pudlíčci jsou roztomilí, takoví chundelatý a bílí °snaží se aby to znělo co nejvíce něžně, ovšem on psi nesnáší.°

Já nemůžu. +odpoví na to, že by mu měla přísahat, na tváři se jí objevil zoufalý bolestný výraz, při představě, že by měla žít bez něj+ Nejsem statečná... +kroutí vehementně hlavou, slzy na krajíčku, polibek mu vrátí se vší láskou, kterou k němu cítí, ale neodpoví stejně+ Ale nebylo to tak brzy po porodu. Moje tělo ani nebude schopný přijít do jinýho stavu tak brzy po tom co se to malý sviště narodí. +pousměje se+ Já... +přešlápne z nohy na nohu+ Proč zrovna pudl? +odvede svoji otázkou pozornost od nejspíš skutečného jádra problému+